na Blog.cz

Možná jste o nich už někdy slyšeli. Je to možné, poslední dobou jsou myslím docela populární. Dokonce je prý používají některé firmy ke zlepšování teambuildingu nebo jako součást školení. O čem je řeč? Ta kouzelná věc se jmenuje LARP. Tedy vlastně LARPy, pokud chcete použít množné číslo. A to já tedy rozhodně chci, protože se nehodlám zaměřit na jeden konkrétní, dnes vás s tímto zvláštním koníčkem seznámím obecně. Nebo se o to alespoň pokusím. Jen se nelekejte, že kolem bude až příliš mnoho mého života.

LARP je zkratka slov Live Action Role Play. To je první věc, která na vás vyskočí, když si otevřete stránku o LARPech na wikipedii. Někteří ještě používají sousloví "hra na hrdiny", mně se ale nejvíc líbí označení "divadlo bez publika". Dobře, je pravda, že někteří lidé jezdí pouze na bitvy, kde se pak řežou různě měkčenými zbraněmi. Tam se toho hraní rolí tolik nevejde. Ale jsou i hry, které ani nemají bojovou mechaniku. Kde jsou boje nemožné nebo se prostě nestávají. Ty já mám mnohem radši. To jsem ale odběhla od tématu.

Divadlo bez publika. Proč? Je to snadné - v LARPech jde o to, že má každý hráč svou roli a tu ztvární. Ne pro diváky, ale pro své spoluhráče a především pro sebe. Je to velmi dobré třeba pro lidi, kteří si chtějí zlepšít komunikativní schopnosti, nebo pro pisálky, protože si tam vyzkouší spoustu situací, o kterých píšou, ale do kterých nemají normálně nejmenší šanci se dostat. Třeba jaký je to pocit, když vám někdo zemře v náručí. Nebo když stojíte na kraji louky a před vámi se houfují nepřátelé (to už ale zase zabíhám k těm bitvám). A řeknu vám, být bojovník, vezmu v tu chvíli nohy na ramena. Ale já byla naštěstí jen léčitel.

Já se k LARpům dostala poprvé někdy před třemi lety, když si babička stěžovala, že si bratranec dělá kroužkovou zbroj. Samozřejmě, že jsem se hned zajímala o podrobnosti, už jen proto, že jsem se po mém bratranci vždy tolik opičila. Na svůj první LARP jsem jela s kamarádkou a to vám tedy povím, těm ostatním lidem jsem nerozuměla ani slovo. Cože? Čopa? Krípa? Healer? Co to znamená? Tank? Kde? Ano, LARPeři mají spoustu vlastních označení. A já si troufám říct, že po víc jak dvou letech už jim i občas rozumím. Vlastně je to docela jednoduché. Čopa je zbraň, krípa nepřítel. Healer léčitel a tank bojovník. Zjednodušeně. Víc ale člověk vědět nepotřebuje. Pak už se zorientuje z kontextu.

Je to vlastně velmi relaxační činnost. Kochat se kostýmy, chovat se jako někdo jiný, nebrat ohledy na své problémy a řešit ty fiktivní. Moct seřvat kamarády i úhlavní nepřátele, aniž by si to vzali osobně a občas zmlátit pár organizátorů v převlecích příšer. Prožít si svůj oblíbený příběh nebo si třeba na jeden den obléct kůži někoho z blízké minulosti. V dnešní době už je i v Čechách LARPů velký výběr. Druhy vám nepovím, to si radši najděte někde na internetu, ale rozhodně vám doporučím se na to téma podívat hlouběji. Stojí to za to, věřte mi. Že jsem s tím začala, bylo nejlepší rozhodnutí mého života.

A na konec citace mého kamaráda: "Stejne si myslím, že ty LARPy hrají lidi jen proto, aby alespoň na chvíli nemuseli předstírat, že jsou normální."